24. července 2012

Pátrání ve Stříteži

Z Dolních Vilímovic, kde jsme po místním rodáku Vladimíru Tomanovi ani po jiných Tomanech nenašli ani stopy, jsme se rozjeli do nedlaké Stříteže (někdy i Stříteze či Stříteře), kde Vladimír Toman bydlel. Z dopisů, které vlastníme, jsme vyčetli, že pravděpodobně bydlel ve škole, protože když jednou cestou z fronty zaspal ve vlaku, musel jít pěšky domů z Okříšek (nebo Okříšků?) a když v jednu hodinu po půlnoci dorazil, „zaklepal na dveře školy“ a otevřela mu maminka.
Vesnici jsme projeli tam a zpátky a nevypadala vůbec vlídně – nikde ani kaplička, žádná budova připomínající školu, žádná náves. Z historie, která našeho Vláďu pamatuje, snad jen jedny Boží muka mezi dvěma domy. Zastavili jsme tedy uprostřed vsi a vydali se nejdříve směrem k obecnímu úřadu. Je středa, to by měl být úřední den. Ale stejně jako ve Vilímovicích úřad nedobytný. Jdeme tedy hledat starší usedlíky.
První paní na pískovišti s vnoučaty žije prý ve Stříteži od narození a o žádných Tomanech ve vsi nikdy neslyšela. Škola je ve Vilímovicích zrušená, mají jen školku. Zeptali jsme se alespoň na kostel a na hřbitov. Ty tu prý mají, ale je to až za rybníkem na vršku. Jdeme tedy za rybník na vršek a cestou potkáváme stařečka, který by za toto označení jistě nebyl rád, ale bylo mu tak kolem sedmdesátky. Celých těch sedmdesát let se ale usmíval, úsměv tvořil přirozenou součást jeho fyziognomie. Po Tomanovi ani vidu ani slechu, ale poradili nám, že by o škole a jejích dějinách mohla vědět víc místní kronikářka, paní Dvořáková. Ta bydlí na opačné straně, než kráčíme, ale začíná to být slibné, protože na té straně má být i náves s bývalou školou, dnes nově přestavovanou na kulturní dům. Šli jsme ale dále ke hřbitovu, doslova cestou necestou.Co když tam bude nějaký ten Toman pochován?
Kostel se hřbitovem je velmi zajímavě umístěn, na zarostlém vršku, ke kterému je přístup z druhé strany, než leží vesnice. Ze vsi není ani vidět.Žádný Toman kolem ale neležel, i když některá jména na náhrobcích zazněla pravděpodobně i v dopisech.
Zkusíme tedy ještě štěstí u paní kronikářky. Bydlí na návsi přes rybníček proti Jednotě. Tak uvidíme, snad bude doma.A vy uvidíte v příštím článku.

Žádné komentáře: