11. července 2011

Na stopě ztraceného času

Včera bylo 140. výročí narození Marcela Prousta. Dneska jsem ztratil dost času vyhledáváním Hledání ztraceného času za rozumnou cenu. Nenašel jsem, a tak budu muset hledat dál nebo zajít do knihovny (kam bych měl zajít možná i vrátit ty před půl rokem půjčené knihy). Zatím sem mohu dát jen fotografii hrobu, jenž jsme před rokem s Věruškou v Paříži navštívili, a pár citátů z kalendáře VZP. Doufám, že až bude příští rok 90 let od úmrtí, budu mít už bohatší zdroje k ocitování.
Není chudý ten, kdo má málo, ale ten, kdo více žádá.

Odvaha mít vlastní názor vždy připadá tomu, proti komu se projevuje, jako vypočítavost a zbabělost.

Člověk miluje jen to, co úplně nevlastní.

Lidé, kteří nejsou zamilovaní, nemohou pochopit, jak inteligentní muž může trpět kvůli obyčejné ženské. Je to jako divit se, že někdo nemůže dostat choleru kvůli něčemu tak bezvýznamnému, jako je obyčejný bacil.

Pokaždé, když si znovu uvědomíme své štěstí, zrodí se v nás nová touha žít.

Žádné komentáře: