7. března 2011

Paradox (nejen) víry

Současný papež jednou prohlásil, že víru nemůže šířit ten, kdo ji sám nemá. Zní to velice logicky. Poslyšte ovšem báseň, kterou složil Alessandro Manzoni téměř před dvěma staletími.

Dávej, co nemáš

Zajímej se o potíže a strasti
svých bližních.
Nastav srdce potřebám a prosbám
těch kolem sebe.
Rozdávej ostatním světlo, které nemáš,
sílu, které se ti nedostává,
naději, kterou v sobě necítíš,
víru, které jsi prost.
Sviť ze své tmy.
Obohacuj ze své chudoby.
Usměj se,
když je ti do pláče.
Uklidni hladinu
silou rozbouřeného moře.

„Hle, co nemám, dám ti.“
To je tvůj paradox.
Shledáš, že se k tobě
kousek po kousku vrací radost,
proniká do podstaty tvé bytosti,
a to přesně v takové míře,
v jaké ji rozdáváš ostatním.

Žádné komentáře: