Asi bude špetka pravdy na tom pořekadlu, že recept od doktora je čitelný pouze okem zkušeného lékárníka, kdežto účet za léčení přečte na první pohled i analfabet. Ovšem, obvodní lékaři se většinou špatně nemají. Co ale jejich kolegové na odděleních?
Mám rád lékaře, zachránili mi život, většina na mě byla vlídná a když ne, tak jsem si to nezasloužil, jako jednou, když jsem si zapomněl dojít pro tlakový holter. Ten pojeb jsem si zasloužil. Bílý plášť ctím. Lékaře považuji za moudré lidi. Rád bych, aby byli moudří. A rád bych, aby byli bohatí.
Nemám rád vydírání. Proto mi akce Děkujeme, odcházíme přijde odporná a ani chvíli jsem nepřemýšlel o tom, že bych ji jako občan podpořil. Podpořím jakékoli snahy o zvýšení odměn lékařům, ale nikdy ne vydírání. Ze stejného důvodu jsem nikdy nepodpořil žádnou stávku učitelů a přitom jsem byl vždy připraven se poděkovat a odejít (a jednou jsem to i udělal). Jsem připraven i dnes. Organizátorům výše zmíněné akce bych vzkázal Prosím, sbohem a víc peněz bych dal těm doktorům, co zůstanou a co přijdou za odchozí.
Mám rád lékaře, zachránili mi život, většina na mě byla vlídná a když ne, tak jsem si to nezasloužil, jako jednou, když jsem si zapomněl dojít pro tlakový holter. Ten pojeb jsem si zasloužil. Bílý plášť ctím. Lékaře považuji za moudré lidi. Rád bych, aby byli moudří. A rád bych, aby byli bohatí.
Nemám rád vydírání. Proto mi akce Děkujeme, odcházíme přijde odporná a ani chvíli jsem nepřemýšlel o tom, že bych ji jako občan podpořil. Podpořím jakékoli snahy o zvýšení odměn lékařům, ale nikdy ne vydírání. Ze stejného důvodu jsem nikdy nepodpořil žádnou stávku učitelů a přitom jsem byl vždy připraven se poděkovat a odejít (a jednou jsem to i udělal). Jsem připraven i dnes. Organizátorům výše zmíněné akce bych vzkázal Prosím, sbohem a víc peněz bych dal těm doktorům, co zůstanou a co přijdou za odchozí.
Pamatuju si, jak nám naše chemikářka říkala, že každý lék je vlastně jed, když se užije ve větším než předepsaném množství. Rozdíl mezi lékem a jedem je tedy v dávkování. Podobný rozdíl vidím mezi lékařem a vyděračem. Do určité míry lze přeci požadavky lékařů kvitovat a fandit jim. V míře, v jaké je prosazují odbory, ovšem nikoli. Alespoň ne z mé strany.
Vím, že jsou mezi odbojníky, kteří podali výpověď, i moji přátelé. Jejich úmysly byly možná dobré, ty soudit nemůžu a nechci, ale ten způsob se mi nelíbí. Věřím v Pána Boha, ale ne ve spravedlnost na zemi. A od moudrých lidí očekávám, že nebudou chtít spravedlnost i za cenu ztráty své cti. Ano, možná je dobře, že akce zviditelnila problém natolik, že o něm ví každý, kdo má uši a oči, a že i já, ač tak nerad se vyjadřující k takovým věcem, se k nim vyjadřuji. Ale není ta míra, kterou jste zvolili, přeci jen moc vysoká, když mě, který si vás váží a vzdal by se klidně části své odměny ve váš prospěch, ztratíte? Možná jsem to jen já, koho ztrácíte, pak je z vaší strany vše v pořádku. Ale možná, že je nás víc, a to mě netěší, jak by se mohlo zdát, ale spíš děsí. O čest totiž nepřicházíte kvůli nějaké dehonestační kampani vlády, ale kvůli kampani, kterou jste rozjeli sami před pár měsíci. Dá se to léčit?
3 komentáře:
Tak tentokrát se neshodnem a to už v nadpisu. To lékař léčí a zachraňuje životy a měl by za to býrt adekvátně placen. Proto já osobně podporuju protest lékařů bez ohledu na formu, protože je mi jasné, že volba této formy není náhodná, ale odpovídá realitě a závažnosti problémů ve zdravotnictví a tomu, jak vláda, resp. vlády v posledních letech nakládaly s jinými, méně razantními formami odporu veřejnosti vůči jejich politice.
Já totiž chci být léčen nejen dobře placeným lékařem (to by dle tvého návrhu byli ti zůstavší), ale i lékařem fyzicky a duševně zdravím, tj. nepřetíženým, odpočatým a spokojeným se stavem odvětví ve kterém působí. A Bůh ví ( a my to víme taky), že dosavadní vývoj ve zdravotnictí k tomuto stavu zcela jistě nevedla tak pokud by tento protest onen negativní vývoj zvrátil, tak je dbré ho podporovat...
Jako bratr sestry neuroložky, pracující na 0,2 úvazku v náchodským špitále, mající spoustu přátel stejně smýšlejících mé sestry doktorky, vidím tento protest jako protest těch, kteří nejsou mými přáteli. Ať si ale každý dělá co chce. Neznám situaci, kdyby na interně v Podbořanech všechno klapalo, na neurologii v Chebu aby bylo dost doktorů a nebyl podstav, aby se tam a onde dělalo to, co se dělat má...
Protest byl asi nevyhnutelný. Pokud je někdo nespokojený, tak ať jde hledat štěstí jinde. Pokud to ale skousne, má rád svojí práci, chodí si do práce odpočinout od tří dětí jako moje sestra a ta práce ho baví...tak mu budu držet všechny palce. Michael Došek
Martine, možná to bude nakonec přesně tak, jak říkáš - budeš jezdit do nejbližší nemocnice v Ústí nad Labem, možná v Mostě nebo v Chomutově, kde budou jen spokojení a odpočatí lékaři, na které bude i dost peněz. K A se musí říct i B. To, že je u nás zdravotnictví podhodnocené a je zhruba na 80% průměru zemí OECD (a nebudeme si nalhávat, nepatříme tam mezi nejbohatší) souvisí i s tím, že jsme na 116% v počtu lékařů na tisíc obyvatel a na 137% v počtu lůžek na tisíc obyvatel. V tomto ohledu nás akce Děkujeme, odcházíme může opravdu srovat se Západem. Znovu ovšem říkám, že mě to netěší!
Taky je nutné dodat, že na zdravotnictví jde ve srovnání z ostatními zeměmi nejméně peněz z našich kapes. Tak tohle pojďme změnit, jak jsem se snažil naznačit v článku. 30,-Kč měsíčně udělá při 7 milionech daňových poplatníků přes dvě miliardy za rok, jen to frkne. Já jsem klidně i pro 60,-Kč. Mám jen podmínku, že to půjde na ty doktory, kteří nepřestanou léčit (tzn. i na ty, co odejdou léčit někam jinam a pak se jednou třeba vrátí), ne na ty, co odejdou na pracák!
Nadpis je přísloví, které jsem pak v článku svým psaním doufám vysvětlil. To lékaři mi zachránili život! Mohu jmenovat, protože tím chci znovu i poděkovat! Děkuji MUDr. Singerovi, MUDr. Hradcovi a MUDr. Dvořáčkovi. A spoustě sestřiček a spoustě dalších doktorů, kteří mě léčili. Ovšem o životě a smrti nerozhodují lékaři sami, nejsou všemohoucí a snad si to většina z nich uvědomuje.
Vprostřed 13 bodů uváděných jako důvody exodu je jeden zajímavý:
"7. Odchody lékařů do ciziny kvůli lepším pracovním podmínkám. Zůstávající lékaři jsou zatěžováni vyšší odpovědností, než odpovídá jejich kvalifikaci a vyšším počtem přesčasové práce."
Nevím, jestli je nejlepším lékem na zhuntované tělo zdravotnictví to, že se velká část buněk rozhodne vzdát své funkce. Každopádně nám asi odcházející lékaři chtějí dokázat, že elektrokonvulzivní terapie je neškodná. Jenže zapomněli pacienta uspat.
Okomentovat