22. září 2010

Limeriky

Dnes je to sto let, co se narodil György Faludy, básník, jehož překrásnou vizi zániku básnictví jsem onehdy přebásnil asi jako on přebásňoval Villonovy balady do nejroztomilejšího evropského jazyka. Dnes jsem se dočetl, že ke konci života skládal Faludy limeriky. Protože jsem v životě taky pár limeriků složil a s jedním anglickým dokonce vyhrál soutěž, rád bych ty, co považuju i s odstupem za povedené, postupně publikoval.

Můj nejoblíbenější je následující s tím, že poslední slovo se rýmuje dvakrát - soutěžní otázka - jak je to možné?

Byl jeden dědeček z Varů, 
potomek ruských carů, 
vodky se napil 
a přepsal mapy 
tenhleten dědeček z Bapy.

Jako dnešní přídavek sem vkládám jeden kadaňský politicko-satirický limerik:

Byl jeden kandidát TOP nula devítky,
co vozil kabáty na módní přehlídky,
černý či zelený,
teď modročervený,
leckomu připomněl gumové medvídky.

3 komentáře:

vida řekl(a)...

Poňvač v posledním slově jsou ukryté Vary v azbuce. Jestli to tedy nebyla jen řečnická otázka.

Anonymní řekl(a)...

No jasně, stará krásná ruština. Škoda, že jsem jí za bolševika tak nesnášel...

Anonymní řekl(a)...

...gumové medvídky se jménem jogurtu ? :-D