7. dubna 2010

Lekce španělštiny pro začátečníky


V jednom článku jsem si novoročně předsevzal, že mi zhoustnou vlasy a naučím se španělsky. Už máme s Věruškou za sebou čtyři lekce, včera jsme poprvé vynechali, protože jsme se byli v Praze Na Homolce přesvědčit, že si opravdu nemáme proč stěžovat. Cestou zpátky jsme se stavili v podzemním antikvariátu a tam u stolu učil rodilý Španěl nějakou Češku svoji mateřštinu, a tak jsme oba poslouchali a ještě jsme si u toho vybrali pár krásných knížek.

Mám hroznou vášeň učit se jazykům ze starých učebnic. Taky jich doma máme požehnaně, němčinu, franštinu, maďarštinu, angličtinu a samozřejmě i španělštinu. Jednu mám už od vysoké školy, kdy jsem došel až do druhé lekce a skončil větou „Cállate muchacha!“, která mi pro tehdejší potřebu celkem vystačila. Znamená: „Mlč, děvče!“ Dnes již vím, že jsem se ji naučil se špatným přízvukem.


Věruška se zase ráda učí z průvodců. Obvykle v nich začíná místní kuchyní. A tak, zatímco se učí, jak se řeknou smažené plátky chobotnice s paprikou, studená rajčatová polévka a točené pivo, já se propracovávám k složitým konverzačním frázím. Bez zaváhání vyseknu větu „He oído el canto de los pájaros en los árboles del bosque“, která neznamená nic duchaplnějšího než „Slyšel jsem zpěv ptáků v lesním stromoví“. Už se těším, až si popovídám s rodilým Španělem. Po pozdravu (Rukulíbám!) zvládnu i krátkou rozmluvu o povolání.
„A qué te dedicas ahora?“
„Caramba! A vender perros y caballos.“

„Čím se nyní zabýváš?“

„U čerta! Prodávám psy a koně.“

Když nebudu vědět, o čem povídat, svedu řeč na počasí:
„Cree Vd. que nevarrá hoy?“
„Věříte, že dnes bude sněžit?“

I když nevím, co mi na to asi Španělé v srpnu odpovědí. Každopádně rozpoutám bouřlivou konverzaci, z mé strany asi víceméně pasivní. Ovšem nebude-li se mi hodit věta „Maria me ha dicho que tú le habías dicho el secreto que yo te dije que no lo dijeras!“ neboli česky „Marie mi řekla, že jsi jí řekla tajemství, o němž jsem ti řekla, abys je neříkala.“
Pro našeho pana lektora jsem si připravil odpověď ze spisu El castellano actualAktuální španělština od C.R. Salamery z roku 1911 pro případ, že dostanu nějakou záludnou otázku:
„Si lo supiera, se lo diría de buena gana, pero la memoria me es infiel en este instante.“
„Kdybych to věděl, milerád bych vám to řekl, ale paměť mi selhává v tomto okamžiku.“

Svoje dosavadní soukromé učení jsem skončil rozmluvou s kočím. Pořád se ale nedokážu vyznat v těch reálech, pesetách a centimech. Nemůžu přece kočímu platit v Eurech!

Nicméně po těch pár týdnech španělštiny už začínám být dál než ve svých znalostech němčiny, kde jsem skončil konverzační frází „Je babí léto, jeho jemná vlákna mi lpí na mém novém kabátě“. Teď si ale pro nic na světě nemůžu vzpomenout, jak se řekne německy.

Z toho vyplývá, že až pojedeme v létě na dovolenou, tak přes Německo musíme hodně rychle a ve Španělsku bude v restauraci Věruška objednávat a já udržovat družnou konverzaci s domorodci. Rád bych se jich třeba zeptal, jaký přípravek používají na vypadávání vlasů. Ale k tomu mi přeci jen ještě pár lekcí schází.

2 komentáře:

rupr řekl(a)...

Taky mě okouzlila španělština. Ale dávám raději přednost těm nejnovějším učebnicím. Nejsou tak poetické, ale mají třeba CD,takže si to můžu poslechnout (a vyhnout se třeba tomu špatnému přízvuku).

Anonymní řekl(a)...

I don't even know how I ended up here, but I thought this post was great. I don't know who you are but certainly you're going to a famous blogger if you are not already ;) Cheers!
my web site: grumpy cat