Jak na nový rok, tak se z břicha ozývá

Silvestra už nějaký ten rok neslavím, většinou si čtu, včera jsem poslouchal poslední Noc s Andělem a pak jsme se s Věruškou dívali na Krále králů. Do rána jsem neusnul kvůli našemu kočičímu andílkovi, který se rozhodl slavit mňauvestra veselým škrábáním a poletováním po ložnici. Usnul jsem v sedm ráno.

Rozhodl jsem se odepřít si dneska pevnou stravu. Zkusil jsem to jen jednou v životě v osmnácti letech a večer v deset jsem to tenkrát nevydržel a najedl jsem se. Včera o půlnoci jsem si s Věruškou připil kombuchou, což je taková živější a dražší forma šaratice, a od té doby jsem neměl v hubě nic rozkousatelného. Ráno jsem ze sebe navíc díky té smradlavé houbě dostal snad všechno, co jsem do sebe v roce 2009 uložil.

Dnešek jsem si naplánoval proto, že je to jediný den mé dovolené, kdy opravdu nic nemusím. Vyšlo to ale pěkně, protože dnešní noc byl úplněk a je pátek, tedy den v týdnu, kdy se za nás, tedy i za mně, nechal Kristus přibít na kříž a tak se drží půst od masa. Na to, že jsem spal jen dvě hodiny, jsem zázračně neunavený. Jen mě začíná trochu pobolívat škeble. Pít, chlapče, nezapomínej pít, chlastu (tedy výživného, ne alkoholického) sis nakoupil dost!

Včera jsem také udělal svoji druhou tortillu na starý španělský způsob, ta první byla bramborová, včerejší byla zeleninová s jidášovým uchem. Ještě ji je půlka v lednici, tak kdyby bylo nejhůř...

Další (zřejmě už šilhavou) reportáž z minihlaovky přinesu večer.