6. května 2009

Anglie - 2. den



Po ranní deštivé vycházce po Plymouth Hoe, kde se to jen hemží pomníky různým vojákům a námořníkům, Francisem Drakem a jeho porážce Neporazitelné Armady počínaje a R.A.F. konče, jsme se přesunuli ke schůdkům, z nichž sestupovali puritáni a byznysmani na loď Mayflower, aby založili Ameriku.


My jsme nastoupili na lodičku sice menší, ale o to nebezpečnější, aby si s námi vlny místního zálivu pořádně zahoupaly. Na Hoe byla vidět hlavně Citadela z občanský války a místní maják, kterej sem byl převezenej z moře spíš jako vyhlídková věž. Fotil jsem jako o život ale jen proto, že to je lepší než zvracet přes palubu.



Projeli jsme kolem několika válečnejch lodí a ponorek, ale mně se nejvíc líbily takový ty nárazníky, aby se loď neobouchala při přistání.



Tahle poslední loď se jmenovala Cornwall, a to proto, že řeka Tamar, jejímž ústím jsme jeli proti proudu, rozděluje Devon od Cornwallu. Tyhle dvě hrabství naopak spojujou dva mosty, silniční a železniční, u kterejch jsme se vylodili právě na cornwallskym břehu.


Odtud jsme se vydali k břehům Atlantiku, na Artušovskej hrad Tintagel, z jehož akropole, ale i od Merlinovy jeskyně jsou nádherný výhledy na mořský pobřeží.





Z Tintagelu jsme jeli do Dartmoorskýho národního parku. Pes baskerillský jako film působil na děcka asi dost pohádkově, protože tam tak trochu chyběly speciální efekty a triky, nicméně já jsem si to rád připomněl, četl jsem tu knížku jako jednu z mála jako čtenářskej analfabet ve svejch 14 letech v Jugoslávii. Když jsme teď vystoupili u jednoho lomu uprostřed Dartmooru, byla trochu mlha a bořili jsme se po kotníky do mokřin, takže to tu atmosféru docela i dotvářelo. V tom všeobecnym vlhku jsme pak viděli menhir, kamennej kruh a kamennou řadu. To mokro bylo ale přeci jen větší zážitek.


Poslední zastávka byl malej mostík v Postbridge, kterej jsem si ani nevyfotil, protože jsem ho viděl na fotce od Ríši a lepší by se mi nepovedla, zvlášť když po tom mostě pořád chodil někdo z naší výpravy. Cestou zpátky byl pro mě ještě velkej zážitek Duchy Hotel v Princetownu, kterej ve svý době postavili a taky v něm pak obsluhovali vězni ze zdější velký věznice pro válečný zajatce. Důvod: sir Arthur Conan Doyle v něm napsal začátek Psa baskervillskýho.

foto Ríchard Melichar

V Plymouth nás čekala duha a zde je na čase, abych pochválil svůj novej aparát gé desítku, protože ten před tím takhle hezky nikdy duhu nevyfotil.


Žádné komentáře: