11. února 2009

Střelec ve znamení Vodnáře


Včerejší vyhlášení ceny Sagittarius spolu s předáním prvního okřídleného střelce (z mých prašivých rukou) bylo originálnější, než jsme čekali a plánovali. Vítěz 0. ročníku - kapela Limbo - se dostavila v torzovitém stavu. Kontrabasista a hlavně řidič kapely Taras Vološčuk zůstal zatarasený v Mnichově na letišti, kde mu kvůli sněhu zrušili let. Bez basy by Limbo nebylo celé a bez řidiče by se ani nedostalo do Kadaně. Co teď? Jsou tři hodiny, v sedm začíná slavnostní večer v Kadani, na který se chystá celá místní smetánka, a Pavel Hrubý je v Plzni, ostatní v Praze, všichni bez řidičáku. Žhavení mobilních telefonů přineslo plody. Tomáš Reindl, který v Kadani zazářil v prosinci se Shahabem Toulouie, měl čas a auto, a tak přivezl Pavla Hrubého a vytvořili spolu na podiu kadaňské Střelnice skvělou marmeládu. Přestože se se Tomáš ocitl pro tento večer v Limbu, hrálo mu to skvěle a ani divákům nedali tito dva muzikanti usnout. Byl to unikátní zážitek a ta nejlepší sudička, která mohla stát u zrodu nového hudebního cyklu.


Pavel Hrubý řekl, že si Sagittaria váží víc, než kdyby dostal Anděla, na nějž byl minulý rok nominován! A pak řekl něco, co stojí za přepsání: „Já se celý život snažím vyhnout slávě! A představte si, že i když pro to téměř nic nedělám, zatím mi to vychází.“ Obecenstvo se rozesmálo, ale když jsme pak slyšeli Pavla v akci, došlo nám, že si Pavel nedělal legraci.



Žádné komentáře: