Někdy mám tendenci znevažovat filosofii, ale tím míním tu školometskou huspeninu zalitou rosolem frází našich pánu profesorů. Když se ale člověk občas zakousne do opravdového masa filosofie, čekají na něj nečekané výzvy. Dneska jsem se trochu pročítal filosofií jedné dámy, která se narodila před sto lety, a nestačil jsem žasnout, co všechno mi přišlo na jejích myšlenkách objevné.
Tak zaprvé, dřív bylo Desatero přikázání, které v obměnách mělo víceméně každé náboženství. Pak je sekularizovaná Evropa nahradila revoluční Deklarací práv člověka a občana, kterou pro naši moderní společnost v globálu nahradila Deklarace lidských práv. Kde je Deklarace lidských povinností, ptám se?! A může být právo vůbec právem, pokud se nevymezí nějaké povinnosti? Ono právo, že nesmím být zabit je možné jedině tehdy, pokud někdo řekne těm ostatním (včetně mě): Nezabiješ! Vůbec tím nechci říct, že mám něco proti lidským právům, naopak! Ale možná by se mělo jít od skořápky k jádru. Jestliže nebudu muset respektovat lidi okolo, nemůžu mít nikdy právo na lidské zacházení.
Pak mě zaujala teorie o tom, že to, co rozděluje, je zároveň mediem dorozumění, jako třeba zeď mezi vězni – na niž se dá vynalézt dokonalý vyťukávací komunikační systém, jenom chtít.
Zajímavá je i myšlenka týkající se zázraků a zákonů přírody. Stavy duše mají tělesné projevy. Smutek se projeví slanou vodou vytékající z očních koutků. Když je člověk ve stavu mystického vytržení, koná zázraky. A když je člověk zaujat podobnými myšlenkami, spadne mu sanice jako teď mně.
„Pochopit, že ten hladový a žíznivý člověk je člověk jako já – to stačí, zbytek přijde sám.“
Filosofie vůbec nemusí být nudná! Když se zrovna neptáme na důkazy jsoucna, může se člověk dokonce i něco dovědět. Koupil jsem si Aristotelovu Metafyziku a mám zálusk se poohlédnout po Jaspersově Otázce viny. Jenže knih přibývá a kahanec se níží, kdy já to všechno přečtu?
Tak zaprvé, dřív bylo Desatero přikázání, které v obměnách mělo víceméně každé náboženství. Pak je sekularizovaná Evropa nahradila revoluční Deklarací práv člověka a občana, kterou pro naši moderní společnost v globálu nahradila Deklarace lidských práv. Kde je Deklarace lidských povinností, ptám se?! A může být právo vůbec právem, pokud se nevymezí nějaké povinnosti? Ono právo, že nesmím být zabit je možné jedině tehdy, pokud někdo řekne těm ostatním (včetně mě): Nezabiješ! Vůbec tím nechci říct, že mám něco proti lidským právům, naopak! Ale možná by se mělo jít od skořápky k jádru. Jestliže nebudu muset respektovat lidi okolo, nemůžu mít nikdy právo na lidské zacházení.
Pak mě zaujala teorie o tom, že to, co rozděluje, je zároveň mediem dorozumění, jako třeba zeď mezi vězni – na niž se dá vynalézt dokonalý vyťukávací komunikační systém, jenom chtít.
Zajímavá je i myšlenka týkající se zázraků a zákonů přírody. Stavy duše mají tělesné projevy. Smutek se projeví slanou vodou vytékající z očních koutků. Když je člověk ve stavu mystického vytržení, koná zázraky. A když je člověk zaujat podobnými myšlenkami, spadne mu sanice jako teď mně.
„Pochopit, že ten hladový a žíznivý člověk je člověk jako já – to stačí, zbytek přijde sám.“
Filosofie vůbec nemusí být nudná! Když se zrovna neptáme na důkazy jsoucna, může se člověk dokonce i něco dovědět. Koupil jsem si Aristotelovu Metafyziku a mám zálusk se poohlédnout po Jaspersově Otázce viny. Jenže knih přibývá a kahanec se níží, kdy já to všechno přečtu?
4 komentáře:
Dneska jsem byl v Pisku v antikvariatu a maji tady tady toho Jasperse, myslim za sedesat korun. Martin
Jé, tak ho kup;) Odkoupím či zapůjčím! H.
Dobre, tenhle tyden pro nej zajdu. Na jakou adresu ho muzu poslat?
Jan Losenický
Komenského 1184
432 01 Kadaň
A pošli mi na losenickyj@centrum.cz číslo účtu, já pošlu peníze;)
Díky moc!
Okomentovat