13. listopadu 2008

Filosofie na ďáblově pranýři dějin


Věruška dělá první zkoušku. Z filosofie. Abych ji trochu rozptýlil, dám sem dva citáty. Jeden je z Ďáblova slovníku Ambrose Bierce, který jsem si vzal na cestu do Brna.

Filosofie – systém mnoha cest vedoucích odnikud nikam.

V antikvariátě jsem měl přesto nutkání koupit Heideggerovo Bytí a čas a taky Kurs obecné lingvistiky Ferdinanda de Sausserea, ale stačilo mi přelouskání několika stránek na krámě, abych je zase hodil zpátky do krabice. To samý jsem udělal i s dalšími tituly a postupně jsem otupěl a zahazoval jsem ty knížky téměř mechanicky. Ovšem když jsem sáhl po Hegelově Filosofii umění a náboženství a přečetl si první odstavec, položil jsem ji na tu hromádku básníků, prozaiků a zejména dramatiků vedle na polici. Ta věta na konci prvního odstavce za ty tři kila dolů z portmonky a půl kila navíc do batohu stála, protože napovídá, že autor nebyl mudrc ani mudrlant, ale milovník nezachytitelného moudra. Snad.

Z dějin filosofie se totiž čerpá právě důkaz o nicotnosti této vědy.

Žádné komentáře: