Sebevražda v zákopech

Siegfried Sassoon (originál zde) Znal jsem jednoho mladého vojáčka, na svět se šklebil s úsměvěm prosťáčka, v noci se hlasitě ozýval polním stanem a brzy z rána pískal si se skřivanem. Ve zmrzlých zákopech, smutný a bezduchý, plný vší, bez rumu, v uších jen výbuchy, prohnal si mozkovnou snad půlku zásobníku – odešel ve vřavě a vlastně zcela v tichu. Vy samolibé davy se zanícením v očích, jež přes ulici chvatně se za vojáčky točí, odplazte se domů a v koutě buďte rádi, že neznáte to peklo, kde mizí smích a mládí.