Ba jó

Od chvíle, kdy jsem se o ní dozvěděl, ji chci vidět. Ne, nechci ji vidět, chci na ni dlouho civět. Prohlížet si všechny její detaily. Tapisérie z Bayeux (čti bajó) se stala běhounem, po kterém klusá moje fantazie spolu s těmi dvěma sty koni a půl tisícem bojovníků. Až donedávna klusal pomalu ale jistě do Normandie, ale nyní změnil směr a cválá do Olomouce. Tam totiž vystavuje repliku tohoto světoznámého závěsného koberce Věra Mičková, která se s ním vyšívala tři roky. Tohle nadšení mě nepřestane udivovat. Ale posedlost je posedlost.

Docela dlouho jsem se snažil najít celou tapisérii na netu, ale vždycky bez úspěchu. Až někdy minulý rok jsem na ni narazil a moc mě to potěšilo. Když kliknete na obrázek, dostanete se na stránku, kde si budete moci prohlédnout celé veledílo. A když šířku toho gobelínku protáhnete na půl metru, pak si teprve představíte, s čím že se to ona Hanačka šila. Zkoušel jsem si ještě pohrát v tomhle geniálním prográmku, ovšem jeho genialita bohužel končí s uveřejněním celé namáhavé práce, která nakonec přijde jaksi vniveč. Přesto ale jukněte, stojí to za to.