V roce 1868 byla jakýmsi B. Pelikánem do českého prostředí volně adaptována Moliérova hra Směšné preciozky. Myslel jsem si na ni v rámci Hasištjených hradních hrátek. V první rozmluvě o poezii a próze mezi Petrem, sluhou páně z Tulipánova, a Janem, sluhou páně rytmistra, mě opravdu dostal tento Janův argument:
Blbe! Právě tím vyniká pravá poesie, že z ní nikdo nezmoudří. Ona jest jiskra nebeského bláznovství, a kdo jí zanáší, sezná, že jaksi nebesky blázní.
Blbe! Právě tím vyniká pravá poesie, že z ní nikdo nezmoudří. Ona jest jiskra nebeského bláznovství, a kdo jí zanáší, sezná, že jaksi nebesky blázní.
mljt
Žádné komentáře:
Okomentovat