Alexander Blok

Vždycky, když jsem slyšel to jméno, přišlo mi krásný. A přesto jsem nečetl jedinou jeho báseň. Tedy až do včerejška, kdy jsem natrefil na tuto:

Ночь, улица, фонарь, аптека,
Бессмысленный и тусклый свет.
Живи еще хоть четверть века -
Все будет так. Исхода нет.

Умрешь - начнешь опять сначала
И повторится все, как встарь:
Ночь, ледяная рябь канала,
Аптека, улица, фонарь.

Líbila se mi (tak nějak i v souvislosti se Sobeckým genem), a tak jsem se s ní přes noc popral. Výsledku sice chybí „bezsmyslnost“ a přebývá „smetí“ (místo „ulice“, ale u nás – a asi ani v Rusku – to není až zas takovej rozdíl; ta ulice tam nakonec ale stejně je vecpaná, na úkor té nesmyslnosti, slovem „pouliční“), nicméně to vše je plně v kompetencích mé překladatelské teorie:

/překlad věnuji Elišce/

Noc, apatyka, lampa, smetí,
matné pouliční osvětlení.
Žij ještě třeba čtvrt století –
vše bude stejné. Konce není.

Umřeš – však smrt je začátek pouhý
a vše se opakuje, smrtí nic nezaniká:
noc, zčeřená hladina zamrzlé strouhy,
lampa, smetí, apatyka...

<3