18. března 2006

Čech a Němec

Dnešní sobotní odpoledne na Vltavě patřilo hře Jana Nepomuka Štěpánka: Čech a Němec. Byl jsem příjemně překvapen, a to z několika důvodů. Tentokrát jsem se vyzbrojil proti spánku tak, že jsem během hry vyžehlil koš plný prádla. První příjemné překvapení bylo, že hra byla uvedena příjemným hlasem prof. Ivana Vyskočila, jehož dvě hříčky chci letos s Navenkem nacvičit. Druhé příjemné překvapení bylo, že Jan Nepomuk Štěpánek, dlouholetý šéf Stavovského divadla, hru, kde český mlynář velkoryse zaměstnává německé posluhy a odpouští německému správci (tedy státnímu úředníkovi), jenž si chtěl sňatkem s jeho dcerou zajistit peníze na dluhy (a odpouští také prostému židovi Áronovi, který mu peníze ukradl), uvedl již v roce 1816. Už tehdy na začátku metternichovského absolutismu si tedy Češi tropili žerty z Němců, tohle se stát se Sověty za normalizace, tak si scénárista neškrtne. Třetí příjemné překvapení, asi nejdůležitější, byly výkony herců. Daly se očekávat, když jsem si přečetl jména Josef Bek, Josef Vinklář, Naďa Konvalinková a další. Ale právě ti tři jmenovaní udělali ze svých rolí mistrovské charaktery, i když hra byla naprosto lidová a prostá. Zítra je Josefa, a tak si kromě tchána a našeho pana faráře vzpomenu i na výše zmíněné dva pány herce. Další milé překvapení byl jazyk hry, i když valně upravený pro moderní obecenstvo, kterému musely být německé texty často servírovány s českým překladem, jenž byl zakomponován do textu. Krásně se klelo, nejlepší asi bylo mlynářovo (Bekovo) „poc blic do jitrnic“ (odhaduju z odposlechu a bídné znalosti němčiny, možná to bylo jinak). Byla tam také česko-německá verbířská scénka, kdy korporál učí žida exercírovat a mašírovat, což mi připomnělo podobnou scénku divadla Navenek Verbunk, kterou hrajeme na Hasištejnských hradních hrátkách, a jejíž námět je ještě staršího data (napsal jej Jan Jeník z Bratřic v roce 1769!). Že se s cizineckou češtinou užije legrace, o tom mám několik příběhů z kurzu pro cizince, nicméně stačí se podívat na včerejší Uvolněte se prosím s Chantal Poulin. To je nádhera:-)

Žádné komentáře: