4. února 2006

Moudí a tabu

Karikatury Mohameda vzbudily ve světě veliký ohlas, vášnivý odpor a výzvy k omluvám, svaté válce a křížovým výpravám. Svoboda slova v ohrožení, překročení hranic slušnosti. Kam až můžeme zajít? Můžeme se jít posmívat dětem na onkologii, že už brzy umřou? Vždyť je to jen špetka černého humoru. Špetka černého humoru, co si zaslouží pořádnou přesdržku! To, že má někdo zdravé děti, ho neopravňuje dělat si srandu z dětí nemocných. To, že je někdo bohapustý, ho neopravňuje porušovat tabu. Platí to i obráceně, když mám nemocné dítě, nemohu chtít, aby měli podobné soužení všichni. Věřím-li v Alláha, nemohu nutit ostatní. Akce vyvolává reakci. A tak se není čemu divit, že když na jednu misku přihodím pár karikatur, na druhé se objeví džihád. Australská hora Uluru má místa posvátná pro domorodce, kam turisti nemají přístup a když už, nesmí se tam fotit. To je ale pro Evropana tak vzrušující představa, že si tam vezme třeba i filmové studio, jen aby o porušení tabu původních obyvatel natočil reportáž pro své kamarády k pivu a popkornům. Ať se ale pak nediví, když mu oštěp prošpikuje mozek a bumerang ufikne kulky.

Žádné komentáře: